Zabývám se interaktivní strukturou komunikace za použití všech dostupnýchi nedostupných prostředků v mediu malby a kresby, učím se plynně ovládat současný vizuální a jazykový diskurz, abych byl schopen prezentace své práce na nejvyšší úrovni mně dostupné. V cyklu „The others“ pracuji s pozitivní energií, která by měla na diváka vyzařovat, přinést mu něco jako štěstí. Pocit, který si nikdo nechceme nechat vzít. V lapidárním pojetí se snažím dostat na hranici únosnosti, ale samozřejmě až zas tak úplně na hraně to nikdy není, mé obrazy jsou pořád „gaučáky“, tedy dají se pověsit nad gauč. Systémy s danými pravidly, která lze dodržovat a porušovat, ale také převádět v něco úplně jiného, je vlastně sbírka různých systémů, v nichž nic neodpovídá zavedeným pořádkům, a na místo nich je navržen systém jiný. Chápat lze jejich zákonitosti jako zákonitosti vizuální hry. Je to o vlastních hranicích a jejich překročení, o snění, o kouzlech, o spiritualitě, o darech, o zázracích, o radosti, o humoru, o osobitosti, o identitě, o alteritě, o toleranci plurality, o výrazu a čitelnosti, o riziku, o nejistotě, o komunikaci, o přemýšlení, o rozhovoru jako artefaktu, o změně polohy, o tom, co chybí, o textu, o hranicích a omezeních, o svobodě, o nonsensu, o naději, o riziku, o realitě, o výrazu, o čitelnosti, o intenzitě, o možnostech dotyku, o zdravých ambicích, o pokoře,o charakteru, o vzorech, o vzpomínkách, o rodině, o spolupráci, o přátelství, o vztazích, o napojení, o samostatnosti, o pochopení, o soustředění, o telepatii, o trpělivosti, o inspiraci, o toleranci, o lásce k práci, o instinktu, o intuici, o talentu, o spontánnosti, o bezprostřednosti, o konceptu, o kulturním kontextu, o osobní barvě spiritu, o prostoru, o meditaci, o kontemplaci, o žité performanci, o vizuální intonaci, o žité poezii, o zážitcích, vždy o ambivalencích, o médiu, o klidu, o čase a prostoru bez hodinek. Baví mě se svobodně pohybovat mezi malbou a kresbou, nehledám mezi tím rozdíl, což vnímám a chápu jako jistou multimedialitu. Maluji a kreslím olejovými barvami, olejovými tyčinkami, pastelkami, voskovými pastely, voskovkami, fixami, tužkou, tuží, akvarelovými barvami a křídou na plátno, papír, plech a plast. Mám rád hodně výrazné barvy ale i všechny odstíny šedé. Maluji a kreslím bezprostředně, skici si nedělám. I když často přicházím s určitou představou, pro mě je nejzajímavější samotný proces malby. To mě baví. Najednou mě během procesu napadají nové a nové věci, které obrazu mohou pomoct. Mé obrazy se podřizují proměnlivé myšlence, tvorba je hodně intuitivní. Snažím se nalézt harmonii mezi abstraktní a ilustrativní části obrazu a včas odejít. Malování se pro mě dá přirovnat k rozhovoru dvou lidí. S někým si povídáte a najednou, jakoby se všechny důležité informace vyslovily, a pak už hovor vázne, uvadá. Prošvihnul se okamžik na větu „Tak dík a ahoj příště!“.