Hlavní myšlenkou mé bakalářské práce je možnost neustálé manipulace s výtvarným objektem – možnost výstavy kdekoliv a kdykoliv, možnost utřídění myšlenek a vzpomínek a jejich sdělení okolí. ( Průnik do vzpomínek milých i nemilých, které jsou se mnou kamkoliv jdu. Z obrazů znázorňujících důležité okamžiky mého života jsem šila oděvy, které jsem dále pojednávala důležitými událostmi z mého života. Důležitou součástí mé bakalářské práce byl i průzkum a citace kreseb a maleb a způsobů malby z doby mého dětství. Oděvy poznamenané mými nejzásadnějšími životními zážitky kdykoliv mohu proměnit v instalaci. Ušila jsem kalhoty, šaty, kabát,šál, tašku, boty a klobouk, na každém kousku oděvu jsou různé aplikace-malba, prošívání,našívání, které znázorňují nějakou mou životní etapu, okamžik nebo věc se mnou související. Oděvy jsou manipulovatelné, po vysvlečení se stávají instalací. Na jednotlivých vrstvách (kalhoty,šaty…) jsou mé zážitky, důležité věci a vzpomínky odstupňovány podle toho, kdy si jednotlivé vrstvy oblékám a svlékám a podle toho jak jsem si na jednotlivé události vzpomínala. Na kalhotách jsou zážitky na které jsem si vzpomínala nejdéle a které se mi už zdály zapomenuty. Na šatech potom vzpomínky o kterých vím, ale vědomě je odsouvám do pozadí. Na kabátě vzpomínky z nedávné doby a na šále se všechny vzpomínky mísí v jeden celek. Záměr: co se stalo doposud - zjištění, utřídění myšlenek - možnost přenosu výtvarného objektu a výstava kdekoliv a kdykoliv Koncept instalace: klíčem je posloupnost při svlékání Proč svlékání a ne oblékání? Při svlékání sice diváci tuší, že se budu svlékat dál, ale netuší, co za objekt vznikne…u oblékání je záměr jasnější-tedy nudnější.